Musím přednést, že jsem ateista a jako takovému, mi je porovnávání náboženství šumák. Následující řádky vyjadřují mé aktuální pocity. Nemají za cíl nikoho urážet, osočovat ani jinak poškozovat. Jedná se o úvahu nad realitou dnešních dní a budoucností Evropy, jako takové.
A je to tu zase. Tentokrát je islám urážen fotbalovými dresy. Byl toMohamed s dynamitem v turbanu, heboučký plyšový medvídek Mohamed a teď urážející a nadřazené dresy. Evropa je hodná. Vždy se snaží omluvit, pochopit druhou stranu a nejlépe si useknout hlavu. Jen, abychom někoho a něčím neuráželi.
Vždyť je to ujeté. Já třeba nemám rád, když prostorově významější bytost má oblečené “bokovky”. Uráží mne to? Chci po ní omluvu, protože se mi to nelíbí, nemám to rád? Sakra, logicky. Pokud by každý chtěl slyšet omluvu, za něco co ho uráží, dotýká se ho, je mu nepříjemné,… Všuchni bychom se od rána do večera jen omlouvali. Proč tedy ustupovat a omlouvat se v takovýchto věcech jako jsou fotbalové dresy a plyšový medvídek? Omluvou se většinou přiznává nějaká chyba nebo alespoň část viny.
Když je dresy uráží a nechtějí je v Turecku vidět, ať se na fotbal nedívají. Ať na něj nechodí! Může se hrát někde jinde nebo ho nemusí hrát vůbec. Je mi jasné, že je to pro tentokrát výkřik jedince, jeho pokus o zviditelnění. Jenže za posledních několik měsíců to nění poprvé. Zbytečně se stavíme do kouta, oslabujeme a děláme ze sebe takříkajíc blbečky.
Omluvili se snad islamisté, že jeden z nich zavraždil autora filmu o islámu? Omlouvají se za šíření jejich víry mečem a ohněm? Omluvají se za atentáty, únosy?
Podobné je to s přistěhovaleckou politikou. Myslíme si snad, že Evropa je nafukovací? Že obyvatelé, kteří tu po generace nevyrůstali a nejsou zvyklí na evropskou “usedlost” se rázem, jako mávnutím proutku změní? Že budou ohleduplní, přátelští a dobrotivý? Přišli jsem za vidinou lepšího života z rozvojových zemí a my je zavíráme do utečeneckých ghet a táborů. Není pro ně dostatek práce, protože je jí sotva pro evropany. Pak se divíme, že vypalují čtvrtě a chovají se jako utržení ze řetězů.
A já se ptám: Co prosím čekáme? Kdy najdeme hrdost a dústojnost a přestaneme se omlouvat za věci, za které není proč?
Loading ...
2 komentářů
To je fakt už velmi trapné, pak když člověk vidí na vlastní oči popravu tupým nožem, kde je ta spravedlnost?
Nemůžu nic než souhlasit, a myslím, že by souhlasila většina Evropanů včetně některých přistěhovalců, kteří se přizpůsobit umí.
Nás taky uráží/ vadí nám na islámu spousta věcí, vadí nám jejich právo, šátky, bombový pásy kolem těla a co my s tim děláme? Hovno, maximálně jim ještě na důkaz lásky pomůžem když tam maj zemětřesení, povodně, sucha …. atd. vlastně pořád.